Meteo seriál s Petrem Dvořákem: Díl druhý – Atmosféra pokračování

Ve druhém díle o letecké meteorologii se dozvíme více o Zemské atmosféře. 

Víme už, že atmosféru můžeme vertikálně rozdělit na několik vrstev; jedním z kritérií je vertikální průběh teploty vzduchu.

Pro létání jsou důležité troposféra (od povrchu Země do výšky asi 11 km) a spodní stratosféra (její rozsah je od 11 km do asi 50 km). Ale i samotnou troposféru můžeme rozdělit na podvrstvy, zejména s ohledem na energetiku a dynamiku atmosféry. U zemského povrchu probíhá intenzivní interakce mezi zemí a vzduchem, toky tepla, vlhkosti, turbulence, odehrávají se zde skupenské přeměny a počasí je u země nejméně stabilní.

Těsně u povrchu leží přízemní vrstva, zasahující do výšky několika desítek metrů. Je však také proměnlivá během denního cyklu. Často se zde vertikální teplotní gradient výrazně odlišuje od průměru, daného Mezinárodní standardní atmosférou.

Od země do výšky 1-3 km, podle aktuálních podmínek, zasahuje mezní vrstva nebo také vrstva tření. Vlivem tohoto tření proudícího vzduchu o zemský povrch se zde setkáváme s mechanickou turbulencí, určitým režimem teploty, utváří se zde konvekce a výrazněji se mění vítr podél vertikály.

Nad mezní vrstvou je volná atmosféra, která už není významně ovlivňována zemským povrchem. Proto jsou spodní části této volné atmosféry vhodné ke zkoumání teplotního, vlhkostního nebo větrného pole vzduchových hmot. Meteorologové rádi využívají např. tlakovou hladinu 850 hPa, která leží v nadmořské výšce přibližně 1500 m — zdejší teplota vzduchu je dobrým ukazatelem typu vzduchové hmoty a s ohledem na další vlastnosti mezní vrstvy ji lze aplikovat při předpovědi teploty vzduchu u země.

Oblačnost se vyskytuje v celé troposféře, někdy např. bouřkové oblaky při tzv. hluboké konvekci prorůstají i skrze tropopauzu do spodní stratosféry. Ve větších výškách se už oblačnost zpravidla nevyskytuje. Jsou ale výjimky, jednak oblaky ve střední stratosféře, které mají vlnový původ, jednak i velmi vysoké oblaky v horní mezosféře, viditelné jen v období letního slunovratu v noci v mírných zeměpisných šířkách, kdy jsou osvětleny sluncem za obzorem.

RNDr. Petr Dvořák
Letecký meteorolog, lektor